|
|
Proutěný klece
v zlatošedým písku
Pod mostem z mraků
spí osud s náhodou
Občas se lidi
poztrácej jak ptáci
Ze všeho nejhůř
v ty chvíle lítat nad vodou
Yasmin: Taky jsem tady pár týdnů nebyl. Moc mě těší, že jsi zašla právě sem. Doufám, že se tady zas brzy objeví něco od Tebe. A díky! :-)
Yasmin
Zastesklo se mi po poezii. A šla jsem na jistotu :) ... a je to moc příjemný přečíst si zase něco tvého :)!
none: Teď teprv mě napadá, za co vůbec náhodám vděčíme. Já vlastně skoro za všechno :)
...pak utopí se... náhody jsou někdy jako stěžeň, třeba koruna stromu s planetkou jmelí... :)
Hanulka: Díky a taky přeju. Tady na Vysočině už od včerejška chumelí, tak třeba ty Vánoce zas jednou budou opravdu Vánocema.
jo_: Jsou to pouhopouhý pocity. Chvilkový, pomíjivý a nijak zásadní. Jsem ale opravdu moc rád, že na Tebe působí. Díky.
Hanulka
Moc se mi líbí : "spí osud s náhodou", díky Ti a krásné vánoce.
Přesně tak, v ty chvíle je nejhůř lítat nad vodou.. krásná.. z tvých básní cítím lehkost, nadhled, možná i smíření, a přesto v pozadí vykukuje takový podivný smutek, který tu hlavu zaměstnává a nutí přemýšlet nad tvými slovy.. tohle to v sobě mám.. smekám nad krásou a hloubkou slov..
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Netuším : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Polštářová válka
Předchozí dílo autora : Planá

