Vážka

Na čele ti seděla vážka. Přistála tam dvě minuty po tom, co jsi usnul. Nejprve zuřivě třepala křídly, pak se pohodlně usadila a už se nepohnula ani o píď. Fascinovaně jsem vaši dvojici pozorovala několik hodin. Nakonec ses probudil. Pomalu jsi otvíral oči, a ještě pomaleji ti docházelo, koho že to máš na čele. Natáhl jsi ruku a chytil ztuhlou vážku. Utrhal jsi jí křídla. Při každém bylo slyšet dělení tkání. Hlavu jsi vzal mezi palec a ukazováček a zmáčkl ji. Zbytky jsi hodil do trávy. Prsty jsi olízl a spal dál.

Něco se ti začalo s čelem dít. Zvláštním způsobem ti nabobtnalo a oteklo. Napnutá kůže, celá zarudlá to po několika minutách nevydržela a praskla. A ven vyletělo na tisíce malých vážek.