 30.10.2018 1 1111(20) 0 |
pojď nakrmíme spolu déšť
a ty mi řekneš všechno co chceš
slova se ztrácí v tichu
a slzy halí tma
a ta bolest co je tvá
je i má...
svět hoří
nebe žhne touhou
tančíme v plamenech
a umíráme vteřinu pouhou
posledním vzdechem
nad všedností
oklamáni svým strachem
vlastní zbabělostí...
a ty mi řekneš všechno co chceš
slova se ztrácí v tichu
a slzy halí tma
a ta bolest co je tvá
je i má...
svět hoří
nebe žhne touhou
tančíme v plamenech
a umíráme vteřinu pouhou
posledním vzdechem
nad všedností
oklamáni svým strachem
vlastní zbabělostí...
03.07.2019 - 01:17Pojď, nakrmíme spolu déšť
vyprahlou touhou srdcí svých,
že zvlhnem snad? Nu vem to nešť,
shoříme spolu pak jak vích...
vyprahlou touhou srdcí svých,
že zvlhnem snad? Nu vem to nešť,
shoříme spolu pak jak vích...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pojď nakrmíme déšť : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : roztřepený prsty
Předchozí dílo autora : voníš...
