přidáno 12.10.2018
hodnoceno 2
čteno 75(13)
posláno 0
dubnové ráno, jarní je čas
krajinou teče si okrový jas
nad průzračným jezerem v roklině u lesa
mrak k mraku sedá si na modrá nebesa

vidí shora tichý val
kde vánek borům šepotal
o trávě, o míze, o mechu
o hnízdech a jezevčím pelechu

tu postava svým krokem tiše
otisky svou cestu píše
překrásnou svou bílou tváří
bere lesu jeho záři

vlasy jak noc a oči jak studna
nemá směr bezcílná její pouť bludná
vtělená krása zrozena z éteru
slzy má na rtech když míří k jezeru

nasaje vzduch a naposled zavzlyká-
hladina zvířená když dívku polyká
nechápe důvod který ji ruší
lidská to snaha o čistou duši

tolik jich vešlo a nevyšlo ven
tolik, co nocí vystřídal den
hladina nechápe principy smutku
nechápe oběti svých vlastních skutků

přidáno 14.10.2018 - 09:54
Rým je opravdu povedený - jak má první strofa alespoň jednu samohlásku dlouhou či krátkou a druhá z verše naopak působí opravdu dokonale. Líbí se mi i personifikace jezera, respektive hladiny, a to moc. Velmi povedené!
přidáno 13.10.2018 - 10:49
Musím vyzdvihnout rýmy. Jsou zajímavě poskládané. Jen se zamýšlím nad tím, proč autor využívá motivu jara...asi stesk po oblíbeném období ;)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Jarní pouť : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Monology
Předchozí dílo autora : Múze

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

Patos

Krátké a mnohdy vtipné či šokující vystřihovánky ze života.

© 2018 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku