Navazuje na Výprodej lásek I.
Věnováno Květě...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Stojím na rohu ulice a podivné mám zboží
lásky své tu prodávám z lesů, cest a lóží
A věřte mi, že není lehké škrtat ve své duši
a že je lepší vědět víc, nežli jenom tušit
i představy a sny mohou být nekonečně zrádné
zůstávají přesto dál, ač opona už spadne
Když slabí víru nemají a silní ji zas ztrácí
když lásky tiše odchází a tiše se zas vrací
když cestou kráčíš, přitom víš, že nevede tě nikam
pak nevracej se nikdy víc k těm osamělým chvilkám
Stojím na rohu ulice, už nevím, kde to bylo
snad možná jste mě potkali, když tehdy drobně mžilo
Já svádím nekonečný boj s tou marnou nostalgií
vzpomínky se zjevují a hned se znovu skryjí
Jak mozaika těch střípků lásky se svou naivitou
hluboko je zaryta v mé duši žalem zpitou
Ach, prokletí básníci, jak vyrovnat se s kletbou
když vyklíčí jen to, co není prapůvodní setbou
Já netoužím po výnosech a nechci velkou sklizeň
toužím jen se napít vždy, když po lásce mám žízeň
Až mne někde potkáte, jak stojím sám tam v dešti
nekupujte vzpomínky – jen popřejte mi štěstí
lásky své tu prodávám z lesů, cest a lóží
A věřte mi, že není lehké škrtat ve své duši
a že je lepší vědět víc, nežli jenom tušit
i představy a sny mohou být nekonečně zrádné
zůstávají přesto dál, ač opona už spadne
Když slabí víru nemají a silní ji zas ztrácí
když lásky tiše odchází a tiše se zas vrací
když cestou kráčíš, přitom víš, že nevede tě nikam
pak nevracej se nikdy víc k těm osamělým chvilkám
Stojím na rohu ulice, už nevím, kde to bylo
snad možná jste mě potkali, když tehdy drobně mžilo
Já svádím nekonečný boj s tou marnou nostalgií
vzpomínky se zjevují a hned se znovu skryjí
Jak mozaika těch střípků lásky se svou naivitou
hluboko je zaryta v mé duši žalem zpitou
Ach, prokletí básníci, jak vyrovnat se s kletbou
když vyklíčí jen to, co není prapůvodní setbou
Já netoužím po výnosech a nechci velkou sklizeň
toužím jen se napít vždy, když po lásce mám žízeň
Až mne někde potkáte, jak stojím sám tam v dešti
nekupujte vzpomínky – jen popřejte mi štěstí
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Výprodej lásek II. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Předchozí dílo autora : Výprodej lásek I
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.