Na Seníku

Měsíční Svit
klouzal po linii
její tváře
jejích ňader

On
s hlavou
zabořenou
v rozpáleném klíně
ty světelné hrátky
nevnímal

Hltal záchvěvy
roztouženého těla

Svit
žádné vychování neměl
využil okamžiku
a její zadnici
smyslně pohladil

Cítil
její nehty zaryté
ve stehnech

Hlavu
jí rytmickými pohyby
něžně stlačoval
tempo zvyšoval

Tlumený táhlý sten
tiché polknutí

a pak už jen...
mlčky leželi

Šero
jim obejmulo ramena
hladil jí nahá záda
Seno šustivě brebentilo
lechtivé příběhy
když zavrtěla se slastí
…


Úplňkové Stíny
ještě tančily kolem
přesto k rybníku se vydal

Suchá Stébla
ve vlasech
na tričku
i v kalhotách
ho doprovodila

Blatouch
(Caltha palustris)
se k břehu tulil
vytržen ze spánku
zívaje
vycházející slunko
hledal

"Co tady po ránu
Puškvorec plašíš?"

"Promiň...
nevěřil bys
co před chvílí jsem zažil"

Omlouval se
a s rozkošnickým úsměvem
nohy do chladné vody nořil