|
Včera jsem tu slavil 10 let na scéně, nikdo mi nepopřál. Byly to dobré časy, každopádně má kariéra se zde uchyluje ke konci, nemá to smysl, žádnej vydavatel mě neoslovil, tady máte jednu klasičtější, kterou jsem teď napsal ve vlaku. Plácejte se vzájemně po zádech. Chtěl jsem tu alespoň trošku udržovat underground, psal jsem sračky, když jsem byl na plech a naopak, ódy z hor. Atd. Ale to je vlastně jedno, co je komu po mně, je nás už sedm miliard.
 25.05.2018 13 906(28) 0 |
Kolik starostí jedna hlava unese
než se z krku odkutálí
rezatá dělová koule do trychtýře času
přezrálá švestka rovnou do sudu
s větrem padne v marném boji o štěstí
srdce člověka, kolik snese bolesti
než pukne popkorn
rozloží se jak plena u cesty
kolik, kolik tíhy snesou ramena
než bard pozná, co to všechno znamená
milovat a klít, to je ten rozdíl
mezi být či nebýt
drobná niance mezi hnít či žít
hádka o logru v houbičce
klidně bys hned navždy usnul
v malé holubičce
stesk utopit v pičce
proto už je nás taky sedm miliard
tolik, tolik splínu v sobě duše dusí
že se o tom alespoň v básních mluvit musí
než se z krku odkutálí
rezatá dělová koule do trychtýře času
přezrálá švestka rovnou do sudu
s větrem padne v marném boji o štěstí
srdce člověka, kolik snese bolesti
než pukne popkorn
rozloží se jak plena u cesty
kolik, kolik tíhy snesou ramena
než bard pozná, co to všechno znamená
milovat a klít, to je ten rozdíl
mezi být či nebýt
drobná niance mezi hnít či žít
hádka o logru v houbičce
klidně bys hned navždy usnul
v malé holubičce
stesk utopit v pičce
proto už je nás taky sedm miliard
tolik, tolik splínu v sobě duše dusí
že se o tom alespoň v básních mluvit musí
13.06.2018 - 06:32Dobře ubrečená anotace rovná se spousta komentářů. Díky moc za podporu, občas to na člověka padne no. Já vám taky nepřeju k psančím narozkám, jen to bylo prostě moc kulatý. Nevim, jestli každýmu odepisovat zvlášť, na to teď zrovna nemám čas, ten budu mít až v zimě asi. I když věcí, na které bych měl reagovat je v komentech hodně. Holt zkusim ještě deset let. Ba ne, nevim, prostě to nechám plynout spolu s životem. Ještě jednou díky a klobouček.
29.05.2018 - 10:31Jo, změna je život a 10 let je dlouhá doba (to musim taky vědět ;). Pokud to tu fakt zabalíš, tak zdar pardále.
28.05.2018 - 01:01Homére kdo už zná dokonale bolest je mistr.Nuže mistře nyní máš spoustu žáků,a tvým ůkolem je ukázat jim krásu a radost.Sobě dej lásku a klidně odejdi a nevracej se dřív,dokud nevyhraješ,kdo hodně ztratil má v duši hodně místa na dary života.Tak utíkej a žij a střízlivě naplň cos vyprázdnil.
26.05.2018 - 15:00Jedna z Tvých (pro mě) nejlepších básní, jen ten přisprostlej závěr sis moh odpustit :-D I když to bys nebyl Ty a pozbylo by to trochu pointy, no :-) Já vim. A všechno nejlepší! ;-)
26.05.2018 - 09:57DDD: Jo taky doufám že Homér neodejde a k té tvé demisi, změna je život přece, dodnes stojím před různými rozhodnutími, mám to tak ráda a vždycky je něco dál...
26.05.2018 - 09:53Když už to teda musí bejt, hlavně žádnou demonstrativní sebevraždu. To bys mě hrozně zklamal. Btw - můžem si podat ruce. Já včera podal demisi v kapele. Po patnácti letech. Nejlepší je, že mám kluky rád a abych nebyl podrazák, budu s nima hrát až do 5.4. 2019. To je poslední datum, co mám v kalendáři.
Líbilo se mi to.
Líbilo se mi to.
25.05.2018 - 21:18Páni, 10 let, to je kus života! Je škoda nevidět v tom smysl. A mezi náma, už se někdy stalo, že vydavatel někoho oslovil na amatérským serveru a vydal mu - ještě navíc - básně? To mi zní jako utopie, ale třeba se pletu.
Báseň se mi líbí, od hříčky kolík/kolik až po působivej závěr. Hádka o logru v houbičce je prima, to zní jako ze života.
Báseň se mi líbí, od hříčky kolík/kolik až po působivej závěr. Hádka o logru v houbičce je prima, to zní jako ze života.
25.05.2018 - 12:50Kolik nebo kolík, miluju tvoje vyjadřování, tvůj pohled na tenhle svět, potácíš se mezi láskou a depkou, mezi žitím a hnitím , spousta věcí tě užírá ale víc naplňuje. Jsi plný života, tak současný, tak zmítající se v téhle době. Nikdo neumí vyjádřit současnost tak jako ty, někdo by napsal existencionální krize, ne, tohle je únik, boj, ty to tak nemáš, nechceš jen je to všude a ty kolem sebe umíš sakra koukat, miluju tvojí poezii i s tou tíhou která se z ní valí, jo tebe já teď klidně přirovnam k tomu co vnímám když zpívá Roger Waters
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Kolík : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Z rumiště
Předchozí dílo autora : Šrotovka
