 24.04.2018 1 1929(7) 0 |
Slyšel jsem, jak ptáš se,
zda jsme ve vesmíru sami.
Jen mávnu rukou nad naše hlavy.
Tam hvězdy jak bledé drahokamy.
Svítí do daleka...
...a možná to tě leká.
Nezměrnost dálek mezi planetami,
kde i malý foton je pomalý jak šnek.
No? Co na tom záleží?
Jen to bych ti rád řek...
Jednou i tam doletíme...
...zatím jen málo víme.
O světle a o rychlosti,
o temné hmotě a gravitaci
a až se všechno naučíme?
Co trápilo nás, bude pro legraci.
Stanem se pány všehomíra...
...a pak ať už nikdo neumírá.
zda jsme ve vesmíru sami.
Jen mávnu rukou nad naše hlavy.
Tam hvězdy jak bledé drahokamy.
Svítí do daleka...
...a možná to tě leká.
Nezměrnost dálek mezi planetami,
kde i malý foton je pomalý jak šnek.
No? Co na tom záleží?
Jen to bych ti rád řek...
Jednou i tam doletíme...
...zatím jen málo víme.
O světle a o rychlosti,
o temné hmotě a gravitaci
a až se všechno naučíme?
Co trápilo nás, bude pro legraci.
Stanem se pány všehomíra...
...a pak ať už nikdo neumírá.
24.04.2018 - 23:52i přes pár rýmů, které bych normálně neměla ráda... je moc krásná.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Vesmír : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Noční
Předchozí dílo autora : Tlusťochovo blues
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Vladan [14], marinka [10], Gabriela Malá [2]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
