přidáno 24.04.2018
hodnoceno 1
čteno 1733(7)
posláno 0
Slyšel jsem, jak ptáš se,
zda jsme ve vesmíru sami.
Jen mávnu rukou nad naše hlavy.
Tam hvězdy jak bledé drahokamy.

Svítí do daleka...


...a možná to tě leká.


Nezměrnost dálek mezi planetami,
kde i malý foton je pomalý jak šnek.
No? Co na tom záleží?
Jen to bych ti rád řek...

Jednou i tam doletíme...


...zatím jen málo víme.


O světle a o rychlosti,
o temné hmotě a gravitaci
a až se všechno naučíme?
Co trápilo nás, bude pro legraci.

Stanem se pány všehomíra...


...a pak ať už nikdo neumírá.
přidáno 24.04.2018 - 23:52
i přes pár rýmů, které bych normálně neměla ráda... je moc krásná.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Vesmír : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Noční
Předchozí dílo autora : Tlusťochovo blues

» narozeniny
hoffi [15], Ronald Reagan [12]
» řekli o sobě
Lizzzie řekla o prostějanek :
podle mě je to něco jako druh anděla s šibalským srdíčkem:)..ale ona mi pořád nevěří...i když je mi jasný, že jenom chce, abych ji o tom neustále přesvědčovala:):P
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming