pietní dystopie

viděla jsem dělníky, co opravují naši školu
poslouchali šimka a grossmana z telefonu
a říkala si, proč technologie zabíjí technologii
a že tisíckrát rychlejší přenos dat
zajištěn novými čipy vyvinutými
akademií věd české republiky
v kombinaci s umělou inteligencí
se vymknou z rukou dětí našich nerozvah
dřív než řekneme čapek

a jeden ze tří myslitelů, který varoval
a my ho ještě poslouchali
právě zemřel
mluvil za něj robot

slyšela jsem hlasy dravců
z masivních reproduktorů na náměstí
a říkala si, proč technologie zabíjí přírodu
proč je v mém městě tolik holubů,
kteří svými výkaly zdobí omítku památkových budou
a tolik ostrých hrotů na parapetech,
aby se to nedělo

všude běhají malí psíci
výplod lidské rozmařilosti
její důkaz na čtyřech krátkých nožičkách

říkám si, proč technologie zabíjí člověka

přijde den, kdy nad mojí mrtvolou
bude držet tryznu bytost,
co dokázala stokrát za vteřinu sama opravit svůj kód

a já
ani jednou za život