přidáno 07.03.2018
hodnoceno 7
čteno 1054(18)
posláno 0
Ve chvíli,
kdy mě přestalo tolik bolet tvé mlčení,
začal si mi říkat krásná slova.

Jako bys cítil,
že jsem odolala tvému vlivu.

Jako bys cítil,
že jsem se vymanila ze sítě.

A chtěl si mě chytit,
znova.

A samozřejmě se ti to povedlo.

Chytil si mě,
jen abys mohl zase začít mlčet.

A já se zase trápila,
a zase jsem si přála,
abys promluvil.

A pak -

- ve chvíli,
kdy jsem přestala tolik řešit to,
jestli na mě myslíš,
řekl si mi,
že tomu tak je.

Pořád dokola,
stejná hra.
Stejné pravidla.
Stejný konec.

Ale stejně s tebou dál hraji a doufám,
že jednoho dne
vyhraju.

Pořád dokola.
přidáno 07.06.2018 - 22:47
Smutné, nechápu, proč to lidé takhle dělaj...
přidáno 11.03.2018 - 11:45
pořád dokola a všude stejně, bohužel a jestli vyhraješ dej mi návod
přidáno 09.03.2018 - 13:43
jo_: Děkuji moc za komentář. :) Jsem ráda, že se do toho dokáže někdo osobně položit.
přidáno 09.03.2018 - 12:35
hledač
to je furt dokola :-)
přidáno 09.03.2018 - 10:44
souhlasím, nikdo nemůže vyhrát.. a přesto si každý svého vítěze nese sám v sobě.. mně se třeba právě líbí ta jednoduchost slov, to, že se za nic neschovávají a na nic si nehrají, že prostě jsou, jaká jsou.. dotklo se mě to a hluboce cítím tvé pocity..
přidáno 07.03.2018 - 20:52
Nikdo nevyhraje a nikdo to neví.
přidáno 07.03.2018 - 16:01
Chybí mi v tom něco navíc. dobrá část je třeba s tou sítí. chce to více metafor. Nemluvím o tom dělat báseň víc nesrozumitelnou. Jen podat ty informace jinak.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pořád dokola. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : "Je mi zima na ruce."
Předchozí dílo autora : Minul snad amorův šíp?

» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]
» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :
Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Tématická soutěž

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming