|
|
Na největší horu vyšlapala
podkovou lásku okovala
sebe obula do pevných bot
teď běží s větrem o závod
Cesta dlouhá, vyplakaná solí
v botách seběhne do údolí
a šlapat bude dál a dál
smysl, ten nad láskou nevyhrál
Prošlape podrážky těch bot
dál vrhat se bude do temnot
slepě i bez bot, možná nahá
v lásce je každá rada drahá.
podkovou lásku okovala
sebe obula do pevných bot
teď běží s větrem o závod
Cesta dlouhá, vyplakaná solí
v botách seběhne do údolí
a šlapat bude dál a dál
smysl, ten nad láskou nevyhrál
Prošlape podrážky těch bot
dál vrhat se bude do temnot
slepě i bez bot, možná nahá
v lásce je každá rada drahá.
Mám radost že se každému líbí něco jiného, je to starší básnička, moc děkuji za reakce, všem :-)
Z lásky podkovou okované se mi udělal mráz na zádech a do konce už jsem se nezbavil. Přeháním, ale zamyslel jsem se.
Láska je menlivá.
Nemá jednu tvár.
Ľúbi, trápi,so sebou vedie svár
a predsa je to od života najvzácnejši dar.
Nemá jednu tvár.
Ľúbi, trápi,so sebou vedie svár
a predsa je to od života najvzácnejši dar.
Hezký nápad s těmi botami. Připomnělo mi to Boty proti lásce, i když tam je to jinak.
Moc hezká - líbí se mi, takový veršovaný útěk z reality, navíc mně dostalo dvojverší : "Cesta dlouhá, vyplakaná solí v botách seběhne do údolí" - to je super !
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Té, co si nedá říct : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Jedni a ti druzí
Předchozí dílo autora : Divoženka

