|
|
Koupil jsem láhev vodky,
ať nejsem sám v osamění,
kdy pozlátko jmelí
má pachuť hořkosti.
Vzpomínky a staré fotky,
připomínají zarmoucení
a návratu není
zpět do dob hojnosti.
Špinavé spodky,
a z lahve opojení,
přichází pocit snění,
kdy mráz zbaví mě marnosti.
ať nejsem sám v osamění,
kdy pozlátko jmelí
má pachuť hořkosti.
Vzpomínky a staré fotky,
připomínají zarmoucení
a návratu není
zpět do dob hojnosti.
Špinavé spodky,
a z lahve opojení,
přichází pocit snění,
kdy mráz zbaví mě marnosti.

Působí to hodně na sílu. Zvlášť verš "špinavé spodky" mi připadá výbavou úplně odjinud. Jako by myšlenka zvítězila nad zpracováním.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zapomenuté duše : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Vánoční grimasa
Předchozí dílo autora : Zúročení

