Válečná poezie
přidáno 17.11.2017
hodnoceno 5
čteno 1597(15)
posláno 0
Čas sněhobílých nadějí,
Utřen v rudé květy,
Ať ostatní se pomějí,
Rozdílnými světy.

Píšu Ti, maminko, žiju,
Co jiného Ti říci?
Uslyšíš o nás v rádiu,
chvíli po Pravici.

Přítel Wilhelm radil mi,
Co a jak se sluší,
„Rum před útokem posilní.
Taky chraň si uši!“

Jak chytit mi poradil,
Teplou včelku malou,
Ivan virtuózně ladil,
C# bubnovou palbou.

Na saních mě poté táhne,
tvor podobný sobu,
Na večeři dneska máme,
Zákopovou nohu.


Za svitu svíček hluboce,
Poklidné jsou svátky,
Nešťastné budou Vánoce,
Pro ty smutné matky.
přidáno 30.12.2022 - 14:27
Ach jo
přidáno 20.11.2017 - 10:33
Moliére....: Díky za zastavení. Nicméně jsem tím nechtěl naznačit, že svět je zlý)
přidáno 19.11.2017 - 22:17
Svět je zlý a tvé dílo pravdivé. Dobré a pravdivé.
přidáno 18.11.2017 - 11:38
Yana: Díky za komentář.)
přidáno 18.11.2017 - 11:14
i takový můžou být ty krásné bílé vánoce, svátky klidu a míru, ano, smutek matek je to, co zůstane, pěkné

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zákopové Vánoce : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Barové haiku
Předchozí dílo autora : Lihová

» narozeniny
hoffi [16], Ronald Reagan [13]
» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :
Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming