Našel jsem ji opřenou čelem o zeď hospody směřující k hnojišti. Stála s rozkročenýma nohama a močila. Štěrbinku mezi prsy ve výstřihu měla vyplněnou zvratky.
Povídá: "Vošukej mě!"
Nevím proč, ale nechtělo se mi. Asi málo piva.
"To si vodsereš!"
A taky že jo. Napadaj mě věci, které si stydím myslet a nevyslovil bych je ani za zlatý prase. Jenže chtějí ven. Za každou cenu. Cenu! Ne oběť. Abychom si rozuměli. Věci mě napadají, ale slova, do kterých je zaobalit ne. Ta musím hledat a dolovat a neustále měnit, jako bych okopával nějaké horské políčko.
…že já tenkrát...
Povídá: "Vošukej mě!"
Nevím proč, ale nechtělo se mi. Asi málo piva.
"To si vodsereš!"
A taky že jo. Napadaj mě věci, které si stydím myslet a nevyslovil bych je ani za zlatý prase. Jenže chtějí ven. Za každou cenu. Cenu! Ne oběť. Abychom si rozuměli. Věci mě napadají, ale slova, do kterých je zaobalit ne. Ta musím hledat a dolovat a neustále měnit, jako bych okopával nějaké horské políčko.
…že já tenkrát...
16.08.2017 11:25
tak to nemá chybu! :))) tedy, nevím, co je lepší, jestli ti spílat, žes ji tenkrát..! ale nikdy nevíš, kam by to vedlo, takže.. někdy je lepší okopávat anebo rovnou postavit útlocitné čtenáře ke zdi a odstřelit je nějakým zběsilejším dílkem a pak se za něj (to dílko) nechat postavit ke zdi..... palec hore!
13.07.2017 10:14
...ji radší nevošukal
:DDDD
Hm, taky hledám doluji neustále měním...
Aby to bylo ono. Často ani nevím co je to ono.
:DDDD
Hm, taky hledám doluji neustále měním...
Aby to bylo ono. Často ani nevím co je to ono.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.