 04.05.2017 8 1090(14) 0 |
proč se smějí když miluji
a říkají tomu naivita
z kůže sebe stahuji
ať vidíš do mého nitra
neudržel jsme se v stoje
a poklekl před tebou
tys utekla z boje
a já se plazím za tebou
jak pes slepou věrností
tiše doufám: „snad…“
pro trochu mé marnosti
nechal jsem se roztrhat
(svými vlastními vlky)
a říkají tomu naivita
z kůže sebe stahuji
ať vidíš do mého nitra
neudržel jsme se v stoje
a poklekl před tebou
tys utekla z boje
a já se plazím za tebou
jak pes slepou věrností
tiše doufám: „snad…“
pro trochu mé marnosti
nechal jsem se roztrhat
(svými vlastními vlky)
01.08.2017 - 08:48Kaliban:já to drhnutí dodnes nenašel což je trošku divný.. Každopádně díky za zastavení a jo taky mám nejraději tu druhou sloku
05.05.2017 - 21:44navzdory všemu, já pocit drhnutí neměl :-) nebo prostě jen mám rád, když báseň není plynulá, ale nutí mne zastavit se a přičichnout k oněm růžím :-) rozhodně bych se provedením netrápil :-) pro mě druhá sloka je prostě top
05.05.2017 - 14:53Yasmin: Díky... Jo myšlenky a nápady na pracování by byly... horší je pak to provedení u mě.
05.05.2017 - 14:51Zamila: Díky... jo chtělo by to vypilovat mé schopnosti v rytmice no dá-li pán bůh časem ( a když ne bůh tak aspoň satan snad)
05.05.2017 - 11:09Yasmin
Není to vůbec špatné, ale taky mě nejvíc oslovil právě závěr. Skvělá myšlenka :-)!
05.05.2017 - 10:28Zamila
Někde nám to drhne, ale jinak vcelku vydařená. Vcelku se mi i líbí :-) Hlavně závěr :-)
05.05.2017 - 06:02Meluzina: Díky moc.... chmm asi záleží jak to človk čte. Když si to štu tk se trochu seknu akorát v posledním verši. Každopádně díky za zastavení :)
04.05.2017 - 23:02Líbí se mi ta metafora se psem a vlky. Při čtení jsem trochu škobrtala, ale to nepovažuji za chybu, jen konstatuji. Obrazy tedy skvělé a formu bych snesla drobátko učesanější. Celkově skvělý výkon!
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
vlci ve mně : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Kvetou tulipány
Předchozí dílo autora : kdo jsem?
