Pavouček

Polož na klín obě ruce
ať ti můžu věštit z dlaní
třeba vyčtem co nás čeká
dřív než na nás přijde spaní

nebo budu luštit smysl
že dřív přijde konec světa
Dobrá kniha zřídka mívá
rozuzlení v prvních větách


Pavouček ti tiše motá
pavučinu na ret
Všechna slova rozpadla se
jako domek z karet


Podej mi svůj hrnek kávy
třeba vyčtu ze sedliny
proč mám ze tvých dotyků jen
všude samé omrzliny

Říkáš že máš na dně hrnku
hrstku zmoklých lístků čaje
Pověz proč a na co vlastně
si tu ještě stále hrajem...


Pavouček si chytil vítr
letí do daleka
Kéž by s sebou odnesl i
všechno co nás leká