Jen Čas a Věk jsou mými atributy,
mám Moudrost jmenovat? Spíš ne!
Kdes v začátku mě matčin laskal klín,
život prostý byl, však nesehnutý,
já s vírou, že tak navždy zůstane,
vděčný a poslušný jsem býval syn
Světem pak šel jsem nazdařbůh
po cestách prašných, kol uvadlých luk
co pod tíhou i mých uvadaly vin,
i mnohý zůstal nesplacený dluh
Že léta celá já nepřestal být kluk
též Štěstěny jsem občas býval syn
Naposled však ještě bych si výsk
byť na dohled konečné zátočině,
vrb smutečních než přikryje mě stín
ruku podal a pevný nabíd stisk
Shovívavá buď Ty černá přítelkyně
Dočkáš se, i Tvůj jednou budu syn
mám Moudrost jmenovat? Spíš ne!
Kdes v začátku mě matčin laskal klín,
život prostý byl, však nesehnutý,
já s vírou, že tak navždy zůstane,
vděčný a poslušný jsem býval syn
Světem pak šel jsem nazdařbůh
po cestách prašných, kol uvadlých luk
co pod tíhou i mých uvadaly vin,
i mnohý zůstal nesplacený dluh
Že léta celá já nepřestal být kluk
též Štěstěny jsem občas býval syn
Naposled však ještě bych si výsk
byť na dohled konečné zátočině,
vrb smutečních než přikryje mě stín
ruku podal a pevný nabíd stisk
Shovívavá buď Ty černá přítelkyně
Dočkáš se, i Tvůj jednou budu syn
17.05.2008 15:59
Já (též) veselá bývala dcera,
prosta smutku, prosta lítosti,
útrap žití, tehdy nedotčena,
rostla dál v domnění, že vstříc jen radosti!
Světem pak chodila jsem dál
podobně, jako i ty píšeš,
po cestách kamenných, tam kde můj úděl stál,
s otázkou v očích, kde se ten Osud vzal(?),
přesto s úsměvem ráda zvedla občas prosté radosti číše!
Když se mi krátí dech
A já přemítám „co k čemu“,
neplýtvám času na povzdech,
ten duši okrádá.
Snad jdu „jen“ tvým veršům pro ozvěnu,
na cestě té skryta je krásná zahrada!
:-)
prosta smutku, prosta lítosti,
útrap žití, tehdy nedotčena,
rostla dál v domnění, že vstříc jen radosti!
Světem pak chodila jsem dál
podobně, jako i ty píšeš,
po cestách kamenných, tam kde můj úděl stál,
s otázkou v očích, kde se ten Osud vzal(?),
přesto s úsměvem ráda zvedla občas prosté radosti číše!
Když se mi krátí dech
A já přemítám „co k čemu“,
neplýtvám času na povzdech,
ten duši okrádá.
Snad jdu „jen“ tvým veršům pro ozvěnu,
na cestě té skryta je krásná zahrada!
:-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.