|
Iterum k absolutoriu.
|
Vítr se v noci prohnal krajem
zůstaly zlámané větývky
Ospalky z očí smyju čajem
ona tu stále schoulená je
ukrytá za hradbou přikrývky
Copak se asi dívkám zdává
nežli je rozcuchá ranní svit
Obloha je dnes divně tmavá
jako je tmavá i ta káva
kterou jí budu smět probudit
Na špičce lžičky špetka třtiny
v hrnkách se rozpustí svědomí
Pohledy očí zpod ofiny
těkají trapně na hodiny
zdali se točí či jsme to my
zůstaly zlámané větývky
Ospalky z očí smyju čajem
ona tu stále schoulená je
ukrytá za hradbou přikrývky
Copak se asi dívkám zdává
nežli je rozcuchá ranní svit
Obloha je dnes divně tmavá
jako je tmavá i ta káva
kterou jí budu smět probudit
Na špičce lžičky špetka třtiny
v hrnkách se rozpustí svědomí
Pohledy očí zpod ofiny
těkají trapně na hodiny
zdali se točí či jsme to my
Zamila
Ježiši, to je ale krásný ... Jedna z Tvých nejlepších ... I ty romantiku :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Sychravá rána : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Rychlé šípy
Předchozí dílo autora : Na Provázku

