Špinavá putyka, snídaně, irská káva a čekat a čekat na povel jenž umožní návrat do už prázdného bytu. . .
přidáno 05.02.2017
hodnoceno 6
čteno 1240(11)
posláno 0
Snídaně, dívka krásná,

jemná slova, dotek, láska.

V tvářích smích a sluneční svit,

něžná těla, nechci nic víc!



Omeleta, silná káva,

těžký mrak, vítá mě z rána.

Dračí dech v šálku mi mává,

na jazyku sousta prázdná.



V ostrém dýmu káva chladne,

temnota halí mě za dne.

S mělkým talířem, sám se rvu,

LÁSKO VZBUĎ MĚ ZE ZLÉHO SNU!!!



Probuzen z našeho zámku,

servírkou, cítím jak slábnu.

Chyby mé, účet mi nesou,

zaplatím, ne peněženkou...
přidáno 08.02.2017 - 18:31
VKate: Díky za komentář a souhlasím, že některé jsou hodně jalové. To ta má neutichající zbrklost :)
přidáno 08.02.2017 - 12:25
Obsahově se mi líbí. Akorát mi sem tam nesedí nějaký ten rým. Ale jinak dobrý. :)
přidáno 05.02.2017 - 20:42
Vanilla sky: Díky, potěšilo :)
přidáno 05.02.2017 - 20:23
Vanilla sky
Líbí, neumím psát básně a tohle oslovilo =)
přidáno 05.02.2017 - 13:08
Zamila: Díky, nejsem žádným expertem přes lyriku ani epiku, ale rozhodně souhlasím, že by se dala upravit mnohem lépe, avšak už mi chyběla duševní i fizycká energie :D
Třeba se do toho opřu a zkusím vyplodit něco dalšího. Jen mě nenapadá nic moc pozitvního, tak abych pak nebyl považován za depresivního blázna :D
přidáno 05.02.2017 - 12:59
Zamila
Hm, koukám, co je to tu za nový talent ve vcelku tradiční poezii ... ;-) Báseň je to vcelku povedená, ač by se dala ještě hodně upravit do kýženého výsledku. Ale máš tam místa, že si člověk (nebo aspoň já ;-) ) říká: Hm, v něm něco je ... :-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Snídaně v putyce : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Po tisící
Předchozí dílo autora : Souboj s pavoukem

» narozeniny
marshal [15], rum.em [15], Fabulos [14], Ellie [14], Mitch Rowbrindger [11], Rusalka [11], Atti [9], Stínová holka [9], Kelaira [7], Tyra(nka) [3], Glorie [2]
» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :
Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming