Můj první metahemeralistický experiment
přidáno 19.01.2017
hodnoceno 9
čteno 1029(34)
posláno 0
Guilléne
Skutečně píšeš o klínech
Z lakovaného dřeva?
Guilléne, proč zavíráš
Kytary do klecí
Abys je rozezpíval?


Chlapecké oči roztoužené
Povzdech, co nejde zadržet
A třesoucí se bílé ruce
Pohladí orchideje něžný květ

Guilléne, krky černošek
Nejsou sedmistrunné
Vím hledala jsem
Mezi hlasivkami
Guilléne, proč
Sedáváš v truhlářství
A jednou rukou dotýkáš se
Svých veršů?


Chlapecké oči roztoužené
Ústa, co touží rozumět
Když místo mléka stéká
Z jazyka kterým mluvím jed

Guilléne, ne každá má
opasky z pruhů nebe
Tak jako nosíš kolem krku
Obratník
Guilléne, odpusť že místo
Inkoustu ti nesu sekeru
Je ostrá


Chlapecké oči roztoužené
Vidím, jak chvěje se ti ret
Když beru si, můj sladký princi léta
Léno své touhy hrubě zpět

Guilléne,
Stydíš se?

přidáno 01.04.2017 - 06:21
A takhle vznikají nové směry! Chtěl jsem být chytřejší než mechanická okurka a zeptal jsem se strejdy G., tak už vím, na čem jsem! :-P
Zdá se, že jsi velmi podnikavá dívka se širokým záběrem...:-)))
A to prokládání kurzívou mi připomnělo knihu Pavla Hejcmana "V těchto prchavých okamžicích". Tam jsou takto označeny vzpomínky, které oživují děj knihy o stárnoucím italském profesorovi archeologie, vdovci a otci děvčátka, které mafie použije jako rukojmí, aby jej donutila s ní spolupracovat. A on citově tápe mezi svojí sexy
americkou asistentkou (která ale byla ve službách mafie!) a půvabnou švagrovou, sestrou své zemřelé ženy, která se nevdala a vychovává jeho dceru.
přidáno 26.01.2017 - 10:05
No... jsem zvědavej, čím tohle ještě překonáš. Troufnu si tvrdit, že tohle je to nejlepší, co jsem tady za poslední rok (ne-li vůbec kdy) přečetl. To se nedá naučit. Prostě to máš. Je skvělá!
přidáno 23.01.2017 - 19:31
já tomu teda moc nerozumím, ale je to NAPROSTO DOKONALÉ
přidáno 23.01.2017 - 17:31
Právě jsem se stala fanynkou metahemeralismu. Tuhle věc si tisknu a věším na zeď.
přidáno 21.01.2017 - 16:49
Zaznamenávám v tom motiv touhy zlatého slavíka nenechat se zavřít do klece. Také mi tam přijde hrozně nepříjemný ten "jed", raději bych tam místo něj dal/a "med", ale to je asi tím, že tu báseň správně nechápu. Když představa, jak mi z jazyka stéká med, je taková sladší...

Ten jed vlastně znamená sebevraždu, protože když mi stéká z jazyka, znamená to, že jsem ho právě já vypil/a. Leda by to byl velmi slabý jed a já bych ho nevypila smrtelnou dávku, ale to by pak nemělo smysl ho pít. Leda bych umíral/a žízní a neměl/a k dispozici nic jiného. Ale to už je asi úplně mimo...
přidáno 21.01.2017 - 00:16
casa.de.locos: No já zatím zůstávám věrný tentononcionalismu, ale možná, že je vážně na čase se posunout někam dál... :D
přidáno 20.01.2017 - 20:06
mechanická okurka: Přidej se k nám, metahemeralistům. Je to skvělý vtip a potřebuju pomoct s psaním manifestu.
přidáno 20.01.2017 - 14:59
Nevím co to je metahemeralismus, ale chci to. Tohle je jeden z nejlepších textů, co jsem tady vůbec četl. Fakticky skvělý.
přidáno 20.01.2017 - 11:06
Mně se moc líbí, svým způsobem je zvláštní a zajímavá. Skvěle napsaná, zaujala mě :-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
palabras : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : sylvince
Předchozí dílo autora : gjallarbrú

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming