 18.01.2017 2 1258(18) 0 |
vpravo stojí lampa
na levý bok ulehá můj stín
vzdaluji se jí, kráčím vstříc
stín se natahuje přede mnou
obrys paryby pod vodou
plave se mnou vstříc
čím blíž - tím hlouběji
můj stín se noří
až mizí pod sněhem
tmám sama kráčím vstříc.
na levý bok ulehá můj stín
vzdaluji se jí, kráčím vstříc
stín se natahuje přede mnou
obrys paryby pod vodou
plave se mnou vstříc
čím blíž - tím hlouběji
můj stín se noří
až mizí pod sněhem
tmám sama kráčím vstříc.
18.01.2017 - 21:50Jsoucno: Není vůbec zač. Snažím se. Ovšem se znalostí WWW pokulhávám. HTML mi nikdy nešlo. :(
18.01.2017 - 20:25Připomnělo mi to WWWčka. Díky. Dobrá práce))
"Venku už je tma,
jako kdyby někdo na světě
rozvířil, zvířil, všechen pyl.
Do rána je tak dlouho...
Odpočíváme ve stínu lamp."
"Venku už je tma,
jako kdyby někdo na světě
rozvířil, zvířil, všechen pyl.
Do rána je tak dlouho...
Odpočíváme ve stínu lamp."
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Stín a já : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Vrah
Předchozí dílo autora : Dívka ze dřeva
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
