|
Na Nový rok zas músa přišla,
když cosi krásného jsem čet',
mně hvězda inspirace vyšla,
já tuhle píseň složil hned...
 01.01.2017 0 933(10) 0 |
V mysli mé se kvapem stmívá,
jak na ni pad splínu stín,
stříbrná má vlnko snivá,
čímpak já se potěším?
Očí mých studně artéské
slaný smutek tryskají,
to pro jedno děvče hezké,
co miluji potají.
Tajně sním o tom, že chtěla
by svou náruč rozevřít,
splynula by naše těla,
touha byla by náš hit...
Něžně by mne zkolébala,
já bych lásku svou jí dal,
ona byla by má malá,
já jejího srdce král...
jak na ni pad splínu stín,
stříbrná má vlnko snivá,
čímpak já se potěším?
Očí mých studně artéské
slaný smutek tryskají,
to pro jedno děvče hezké,
co miluji potají.
Tajně sním o tom, že chtěla
by svou náruč rozevřít,
splynula by naše těla,
touha byla by náš hit...
Něžně by mne zkolébala,
já bych lásku svou jí dal,
ona byla by má malá,
já jejího srdce král...
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
V mysli mé se kvapem stmívá... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Sněhové krásky...
Předchozí dílo autora : Duch můj zas dotýká se nebe....
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
