 19.12.2016 8 1693(18) 0 |
Jak těžké musí být milovat,
já ten cit nikdy nepoznám,
mé srdce je z ledu a nemá žár,
kterým by mohlo tát.
Má duše temná je,
rozbitá na tisíc kousků,
v hlavě jeden velký střep
a oči slané od slz.
Mrazivá tajemství,
skrývají se uvnitř mě,
poznat mne, znamená smrtelnou ránu,
kterou ti vsadím do srdce.
přála bych si cokoliv cítit -
bolest, žal, či pouhý vztek,
však city mé, již mrtvé jsou,
pohřbené hluboko pod touhou.
A i kdybych stokrát, zpátky je chtěla,
vina byla by příliš velká,
nikdy bych nebyla, jako dřív
a strach ze sebe sama, by mě pohltil.
já ten cit nikdy nepoznám,
mé srdce je z ledu a nemá žár,
kterým by mohlo tát.
Má duše temná je,
rozbitá na tisíc kousků,
v hlavě jeden velký střep
a oči slané od slz.
Mrazivá tajemství,
skrývají se uvnitř mě,
poznat mne, znamená smrtelnou ránu,
kterou ti vsadím do srdce.
přála bych si cokoliv cítit -
bolest, žal, či pouhý vztek,
však city mé, již mrtvé jsou,
pohřbené hluboko pod touhou.
A i kdybych stokrát, zpátky je chtěla,
vina byla by příliš velká,
nikdy bych nebyla, jako dřív
a strach ze sebe sama, by mě pohltil.
27.12.2016 - 09:48Lasak: Moc děkuji, vím, že to tak je, vlastně mě inspirovala jedna moje kamarádka :) .. Jinak vím, že moje báseň, není nic moc, ale snažím se lepšit :) i když to bude trvat jistě dlouho.
25.12.2016 - 21:55tím, že se to netýká tebe, tak jsi u mě trochu stoupla. Ono v tom mládí totiž si hodně lidí projde obdobím kdy zavrzhne city a tvrdí, že je nikdy mít nebude. Naštěstí se to očividně tebe netýká. No jinak někde kulhá rým jinde rytmika. Dej tomu čas. Něco tam je a nezavrhoval bych to pro neúspěch jednoho díla ;) chce to čas
20.12.2016 - 22:55Rollandka má pravdu. A to, že víš, nebo tvrdíš, že nemáš cit jen vypovídá o tom, že ho máš. Všichni máme ve skříni kostlivce, já tam mam třeba Jidáše.
20.12.2016 - 20:24Oceňuji téma, avšak mi chybí nával rýmu, za které bych se mohla chytnout. A by the way: Člověk má pocity a emoce, když napíše báseň. Nic nezahazujte za hlavy. O:)
20.12.2016 - 16:18Děkuji za komentáře :) báseň se ani tak netýká mě, ale měla jsem náladu na sepsání smutné básně. A jak jinak než o zavržené lásce :)
20.12.2016 - 10:29POzorujte aká je príroda menlivá.I s Vami je to tak.
Zasvieti slnko a bude dobre.
Zasvieti slnko a bude dobre.
20.12.2016 - 08:14Téhle básničce by podle mě slušelo o trochu víc rytmu. Četla by se plynuleji. Přijde mi dost patetická. Nevím, do jaké míry se ztotožňuješ s tou, o které píšeš, ale pokud se tak fakt cítíš, nezbývá, než popřát, aby to zas přešlo. A nepochybně přejde :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Mrtvý cit : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Maska
Předchozí dílo autora : Porcelánová panenka
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 4+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
marshal [15], rum.em [15], Fabulos [14], Ellie [14], Mitch Rowbrindger [11], Rusalka [11], Atti [9], Stínová holka [9], Kelaira [7], Tyra(nka) [3], Glorie [2]» řekli o sobě
Dívka v modrém řekla o milancholik :je v mém srdci ať už s ním, či bdím... pořád nevím, kde se stala ta úplně největší a nejposlednější chyba.. Ale asi o tom život je.. ach ty texty ach ty melodie... při tech vážně srdce prudce bije...
