Bubínek

Epitaf napsal na zeď sprejem
naproti obecní hospodě.
Stálo tam: "Bože, kam to spějem?"
Rukopis plný beznaděje
houpal se, jako loď na vodě.

Přehnal se mrak a srnci z pole
štěkali Měsíční sonátu.
Posílen lahví s alkoholem,
ládoval slova do pistole,
aby je našel snáz po hmatu.

Nakonec zvolil malou ráži,
bubínek v uchu se roztočil,
tisknout se ale neodvážil.
Dodnes svůj výtvor na zdi stráží
s červenou páskou přes oči.