Zatracená plnoletost

korálek: děkuji...

Hezká - a souhlasím s komentáři, které zazněly.

Ginnare: no právě, a přesto tak spěcháme, vlastně stále : říkáme : zítra, za rok, po výplatě... a přitom nám život utíká... moc už to nedělám, protože člověk zjistí, že i špatné dny a období letí jako zběsilé, i když se to na první pohled nezdá... děkuji

A42: děkuji za zastavení...

tak nějak mě to rozesmutnilo...
vzpomínka na ten spěch, kdy jsme si říkali... už...už..už... jsem dospělí... kdo by tehdy myslel na konečnost bytí :-)

Vidím v tom takovou komprimovanou úvahu. Myslím, už to tu teda zaznělo, že blíže tomu i onomu jsme od narození.

vanovaso:
Smailové haiku
já rád ti tu poskládám
věř mi, to já znám!

:-) :-) :-) :-) :-)
:-) :-) :-) :-) :-) :-) -)
:-) :-) :-) :-) :-)

shane: :-))))))))

vanovaso: J
Což tvrdím snad já
že by to bylo k smíchu?
Jinak souhlasím...

P.S.
Smajlík říká jen
že rád se na svět směji.
Proč nedat to znát?
:-)

shane: ;-)) taková sranda to zase není, i když člověk by se měl učit většímu nadhledu , žilo by se mu lehčeji...

marinka: děkuji za zastavení, máš pravdu , ale myslela jsem to tak, že člověk v tomhle věku si myslí, jak se mu otevírá svět a co vše si bude moci dovolit, a přitom mu život začíná jen rychleji utíkat ,přibývat starostí atd.

Dětský věk skončí
my na cestu se dáme
než dokonáme...
:-)

pekná myšlienka, ale človek je blízko k životu i smrti už okamihom narodenia.