... jedna nenaplněná
přidáno 01.07.2016
hodnoceno 2
čteno 886(11)
posláno 0
Měla jsem ráda ty dny rozlitého slunce.
Kdy nejsladší odměnou byl mi Váš úsměv.

Často jsem pak snila,
že jednou snad půjdem ruku v ruce
cestou rovně vylitého černého asfaltu.

A nebo cestou křivolakou.
Plnou prašné hlíny, kamenů a ostruží.

Ale to je vlastně jedno.

Protože kdo nikomu nic nedal,
tomu nikdo nic nedluží.
přidáno 05.05.2019 - 23:34
Mnohé dostal jsi,slunce předala jsi.
přidáno 02.07.2016 - 12:35
Čtu ji stále dokola, a přemýšlím komu byla asi opravdu určená... a líbí se mi čím dál víc...ale: když nikomu nic nedám, můžu přece ještě hodně dlužit... Ty jistě však víš proč je to psané právě tak, a to se mi na tvorbě jako takové líbí...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Povzdech : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Doufání
Předchozí dílo autora : Zlatá rybka

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku