|
Můj první pokus o "báseň?"
 12.06.2016 4 729(8) 0 |
V noci přijíždím z práce domů
a přesně zaparkuji na nájezd
Vejdu do pokoje a padám dolů
smutek se mě chopí hned na rozjezd
Samota mě lapí hned v zápětí
pevně se chytí a pustit se nehodlá
Ta tíha co na mě padla mě drtí
ach ta samota je příšerná
Vždy tam na mě čekala ona
ta co mé chmury zahnala
Teď mám před sebou pouze démona
který rozsekal mou duši jako katana
a přesně zaparkuji na nájezd
Vejdu do pokoje a padám dolů
smutek se mě chopí hned na rozjezd
Samota mě lapí hned v zápětí
pevně se chytí a pustit se nehodlá
Ta tíha co na mě padla mě drtí
ach ta samota je příšerná
Vždy tam na mě čekala ona
ta co mé chmury zahnala
Teď mám před sebou pouze démona
který rozsekal mou duši jako katana
13.06.2016 - 02:17casa.de.locos: Přiznám se bez mučení ... vůbec nic mě nenapadalo a tak jsem tam "hodil" první co přišlo na jazyk :/
12.06.2016 - 18:33Souhlas s Lasakem. Ta katana mi tam připadá taková hodně náhlá, nějak se do toho obecného pokoje, který vykresluješ, nehodí.
12.06.2016 - 09:18Jde vidět, že je první. Jde to vidět jako na každé první každého z nás. Je kostrbatá, plná nedokonalostí, hledání rýmů jen v posledním písmenu, špatný rytmus, ale to vše se ustálí časem. Chce to jenom psát a psát a psát. :)
Vítej mezi poety :)
Vítej mezi poety :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
1. bezejmená : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Předchozí dílo autora : Jsi Můj Svět
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
pocitová řekla o charogne :mám tě ráda čuňátko. a doufam, že seš teď šťastná. těšim se na barvení tvý hlavy, na všechny pierce, těšim se na společně prožitej Trutnov...
