přidáno 25.05.2016
hodnoceno 2
čteno 805(6)
posláno 0
Já opět slyším ten hlas
miláčku vstávej já se chci milovat
tak otevírám oči
a zjišťuji ,že v pokoji nikdo není
jak přesvědčivé dokáže být moje snění

Kdepak jsi?
Když jsem sám doma
i když jsem střízlivý
mám s tebe koma

Proč nemůžeš teď
tu se mnou být
chtěl bych rosu
ze tvých prsou pít

Snad tahle noc brzy skončí
já pláču slzy mi tečou z očí
ten hrozný pocit bezmoci
kde jsi ty jež si byla má princezna
i moje touha
v mé duši teď ale je
jen šedá šmouha

Já ale stále čekám tu na tebe
každé milování s tebou
je vždy tak krásné
jako poprvé
přidáno 26.05.2016 - 12:09
Lamerka007: děkuji moc :)
přidáno 26.05.2016 - 08:48
Má to hloubku :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ta chvíle osamění : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Pomalý láskyplný blues
Předchozí dílo autora : Večerní souznění

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku