|
...
|
Zápisky ztracených snu,a ticho co se odzbrojí
pod kůži se vryjí,kde nářky tiše stojí
tu svou naději,co nikdy nepozná
nepřiznaná vina,a chvíle nadějí
že netuší kde slova hrozná
pocity z mlhoviny v sobě tají
je jako lavina
to ticho věčných bouří
když ale zapomíná
než vteřinu prázdna pustí do dveří
aby jen milovala ozvěnu,bez řečí
ve své nenalezené křeči
Co věří,smutně věří.
pod kůži se vryjí,kde nářky tiše stojí
tu svou naději,co nikdy nepozná
nepřiznaná vina,a chvíle nadějí
že netuší kde slova hrozná
pocity z mlhoviny v sobě tají
je jako lavina
to ticho věčných bouří
když ale zapomíná
než vteřinu prázdna pustí do dveří
aby jen milovala ozvěnu,bez řečí
ve své nenalezené křeči
Co věří,smutně věří.
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Co smutně věří... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Jen obraz
Předchozí dílo autora : Tiše bojí
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Kira.cool [18], vokis [17], littlekaci [14], iluze [13], hříšník [12], Meedea [12], Mona019 [12], Darek [10], Breta [9]» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.

