|
Po dešti se vždycky vyjasní.-)
|
Stéká déšť po kapkách
na skle se třpytí
pocity krouží tmou
lítají dokola, kolem mne
o stěny naráží
stojím tu bezbranná
tak který mne chytí
touha, či zoufalství,
samota, smutek, či šílenství,
splín na mne doráží
chladný jak sníh...
Kolik je zoufalců
toužících, smutných,
v samotě mlčících,
bez lásky, bez něhy, bez tepla,
pravého přátelství
kolik ztroskotanců
za živa ztuhlých
bez moci pohnout se,
cokoli vykonat, učinit,
vzepřít se v poddanství
pocitů svých...
na skle se třpytí
pocity krouží tmou
lítají dokola, kolem mne
o stěny naráží
stojím tu bezbranná
tak který mne chytí
touha, či zoufalství,
samota, smutek, či šílenství,
splín na mne doráží
chladný jak sníh...
Kolik je zoufalců
toužících, smutných,
v samotě mlčících,
bez lásky, bez něhy, bez tepla,
pravého přátelství
kolik ztroskotanců
za živa ztuhlých
bez moci pohnout se,
cokoli vykonat, učinit,
vzepřít se v poddanství
pocitů svých...
Ze sbírky: NAVŽDY UŽ BUDU S TEBOU