|
Trochu jiný styl než obvykle.
|
Život se nedá krájet na kostičky
aby se lépe polykal
Černá díra pro dítě je
jeskyně s drakem
Kradem si vlastní slova do přesmyčky
dítě nám dávno nevyká
Záruční list od naděje
v šupleti - jen v jakém?
Zveme se zase rozličnými jmény
aniž jim kdo z nás rozumí
Trapné škleby do zrcadla
ke štěstí stačí
Na sloupu mokne plakát nadepsaný:
POZOR! Hledá se lidumil!
Ještě den a potom padla
v jeskyni dračí
aby se lépe polykal
Černá díra pro dítě je
jeskyně s drakem
Kradem si vlastní slova do přesmyčky
dítě nám dávno nevyká
Záruční list od naděje
v šupleti - jen v jakém?
Zveme se zase rozličnými jmény
aniž jim kdo z nás rozumí
Trapné škleby do zrcadla
ke štěstí stačí
Na sloupu mokne plakát nadepsaný:
POZOR! Hledá se lidumil!
Ještě den a potom padla
v jeskyni dračí
Singularis:
V závěru se opakuje motiv, který jsem otevřel na začátku. V podstatě jsem chtěl na začátku ukázat ten kontrast mezi vědeckým pohledem a tím naivním dětským, kdy když uslyší spojení "černá díra" vědec, představí si objekt, co pohlcuje hmotu, zatímco díte v tom vidí jen pohádkový výjev.
"Padla v jeskyni dračí" je tedy motiv smrti, kdy hmotu člověka pohltí jiná černá díra a před tím se mu možná vrátí špetka té dětské naivity.
V závěru se opakuje motiv, který jsem otevřel na začátku. V podstatě jsem chtěl na začátku ukázat ten kontrast mezi vědeckým pohledem a tím naivním dětským, kdy když uslyší spojení "černá díra" vědec, představí si objekt, co pohlcuje hmotu, zatímco díte v tom vidí jen pohádkový výjev.
"Padla v jeskyni dračí" je tedy motiv smrti, kdy hmotu člověka pohltí jiná černá díra a před tím se mu možná vrátí špetka té dětské naivity.
Líbí se mi ty myšlenky (i když bez předchozích komentářů bych je asi nepochytil/a). Uvědomuji si, že i já mám často tendenci interpretovat vše raději tak, jak mi vyhovuje, než objektivně. Jen těm posledním dvěma veršům stále nerozumím.
Nikytu: Tak jednak je tam opravdu přesmyčka (drakem - kradem), ale v podstatě nejsi úplně daleko od pravdy.
Je to myšleno tak, že neumíme pracovat s informacemi. Dokonce i vlastní poznatky máme tendenci interpretovat tak, jak chceme, ne tak, aby to odpovídalo skutečnosti.
Je to myšleno tak, že neumíme pracovat s informacemi. Dokonce i vlastní poznatky máme tendenci interpretovat tak, jak chceme, ne tak, aby to odpovídalo skutečnosti.
Zajímavá. A docela trefná, co se týče těch dnešních móresů. No, hlavní je být cool a trendy. :-)
Jen se trochu ztrácím v tom "Kradem si vlastní slova do přesmyčky". Myšleno jako tendence přejímat a parafrázovat cizí názory a pravdy (třeba díky vlivu médií) namísto přemýšlení nad skutečností, hledání pravdy a vytváření si vlastních závěrů? Nebo je v tom skryto něco jiného?
Jinak myslím, že by si zasloužila zhudebnit. ;-)
Jen se trochu ztrácím v tom "Kradem si vlastní slova do přesmyčky". Myšleno jako tendence přejímat a parafrázovat cizí názory a pravdy (třeba díky vlivu médií) namísto přemýšlení nad skutečností, hledání pravdy a vytváření si vlastních závěrů? Nebo je v tom skryto něco jiného?
Jinak myslím, že by si zasloužila zhudebnit. ;-)
Líbí se mi, čte se mi a zanechává dojem jako dávkovování hořkých kapek po kapkách hořkých pravd...
Zamila
Hm, zajímavý ... Takový hned neprůhledný - a v tom je to kouzlo :-)
Nojo furt. Seš dobrej přiznávám. Ale nějak se mi to špatně čte. Zkusím to za strizliva.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Generační : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Poslední noc v novém bytě
Předchozí dílo autora : Rouhač
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
CzechJack» narozeniny
gabkin [18], Black Martinsha [18], Verena [18], Ridgid [18], sad.dreamer [18], Redkiller [16], geezr [8], Agapios [7], sklepmistr_původní [2]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

