 01.02.2016 4 1168(16) 0 |
"Káčko k tabuli."
To bude dlouhá noc.
Sám sebe neobalamutíš.
Měli jsme v Uhříněvsi,
olízat sloupy na růžovo,
u vlakáče.
Aby se lidi,
měli na co dívat.
Bílá mi došla
už hodně dávno.
Asi jako trpělivost.
Namísto toho jsme
znesvětili dětský hřiště,
pivem a pláčem po obětech,
našeho touhování
A toulání se.
Jediný den,
kdy jsem ve své hlavě,
byla sama.
To bude dlouhá noc.
Sám sebe neobalamutíš.
Měli jsme v Uhříněvsi,
olízat sloupy na růžovo,
u vlakáče.
Aby se lidi,
měli na co dívat.
Bílá mi došla
už hodně dávno.
Asi jako trpělivost.
Namísto toho jsme
znesvětili dětský hřiště,
pivem a pláčem po obětech,
našeho touhování
A toulání se.
Jediný den,
kdy jsem ve své hlavě,
byla sama.
01.02.2016 - 15:03Asi tam má být... kdy jsem ve své hlavě, místo se své hlavě, no né? Čiší z toho drogy!
01.02.2016 - 11:46Konečně jsi zase napsala něco, co stojí za komentář. Dobrá báseň hmatatelností míst a pocitů. Pro daný účel byly zvoleny správné prostředky. Krátké, ale výživné dobrodružství.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
V Uhříněvsi u vlakáče : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Všechny štětky z Vršovic
Předchozí dílo autora : Jo tak ty budeš dobrej
