Ztratila jsem tě

Rozhlížím se a hledám
ten splav ukrytý v lukách,
na který jsme myslívali,
když listí snášelo se na zem
a měnilo se na vločky
a zábla nás srdce,
jak jsme si povídali
a pak zmizeli.

Ptali jsme se vlnek,
co hladily pláže
našich duší
tam v šumění bříz
a pláči vodopádů.

Padá stín
z poledního slunce
a ten chlad mě svírá
jak ukrytou v závějích
a slyším jen ten splav,
u kterého jsme sedávali
a ta bolest se rozlévá
všude mezi námi
a mě je jasné, že teď,
když napadl sníh
už jsem tě ztratila
někde mezi vločkami
a je nepravděpodobné,
že tě ještě někdy najdu.