|
|
Vidím introverta honíc si svůj ocas pod rouškou své zvracené mysli.
Cítím, jak se zamyká v nekonečnu marnosti se svojí neutuchají touhou po kousku svého rozloženého těla plného hnijící ho vzteku.
Cítím je ho tekoucí sliny po mém těle lačníc svým ocasem po propastí svého nitra
Cítím jak jeho obal nevydrží a jeho mysl začne ejakulovat svoje interrupční děvky plné zárodku nové generace.
Vidím jak se obřezává svým vlastním jazykem s nálepkou kousni se,
přičemž jeho duše cítí pach iluzorních těl svých miláčků.
Cítím, jak se zamyká v nekonečnu marnosti se svojí neutuchají touhou po kousku svého rozloženého těla plného hnijící ho vzteku.
Cítím je ho tekoucí sliny po mém těle lačníc svým ocasem po propastí svého nitra
Cítím jak jeho obal nevydrží a jeho mysl začne ejakulovat svoje interrupční děvky plné zárodku nové generace.
Vidím jak se obřezává svým vlastním jazykem s nálepkou kousni se,
přičemž jeho duše cítí pach iluzorních těl svých miláčků.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
vdana [16], Angel12 [16], Marnerin [11], AdamSeski [11], Krysař [9], Slovanská Julie [7], Spero [6], Autor [2], milos [1]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?

