 07.12.2015 1 1018(14) 0 |
pouť do Compostelly
i když je mi svatej Jakub buřt
polohy číslo 1 až 68
půlmaraton
nebo aspoň desítku buďme realisti
strach v horách
jakože by tu třeba někde byli vlci nebo tak něco
a stát na rampě a říkat svět
dům pes syn a strom
a ty (skoro jedno která)
vlastní nepromokavý slova
Norsko džungle
všechny věže
Mykény Peru a Panama
Víš mohlo se to stát
a stálo by tu
pohnout ještě aspoň jednou nohama.
i když je mi svatej Jakub buřt
polohy číslo 1 až 68
půlmaraton
nebo aspoň desítku buďme realisti
strach v horách
jakože by tu třeba někde byli vlci nebo tak něco
a stát na rampě a říkat svět
dům pes syn a strom
a ty (skoro jedno která)
vlastní nepromokavý slova
Norsko džungle
všechny věže
Mykény Peru a Panama
Víš mohlo se to stát
a stálo by tu
pohnout ještě aspoň jednou nohama.
23.01.2016 - 18:20Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
ta vteřina : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : zahlédnutá
Předchozí dílo autora : až vyrostu budu optometrista
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
polibek0012 [16], Annabelle [16], KissOfDark [16], pisiprotebe [16], VolkodavKO [13], sarinka580 [9], Ivušák [3]» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))
