|
|
mrazivé bílé ráno
okno dokořán otevřené
pod ním
my
do sebe uzavřeni
a k sobě chladní jako sníh na protějších střechách
vracíme se po stopách na krku
zpět
do noci kdy jsem ti ještě tála pod prsty
teď doteky studí
jako by se v ranní bělosti styděly
a při polibku na rozloučenou nám zimou tuhne dech
venku pod domem přibývají tvé stopy v loňském sněhu
zase jsme spolu byli sami
tak sami.
okno dokořán otevřené
pod ním
my
do sebe uzavřeni
a k sobě chladní jako sníh na protějších střechách
vracíme se po stopách na krku
zpět
do noci kdy jsem ti ještě tála pod prsty
teď doteky studí
jako by se v ranní bělosti styděly
a při polibku na rozloučenou nám zimou tuhne dech
venku pod domem přibývají tvé stopy v loňském sněhu
zase jsme spolu byli sami
tak sami.
Homér: Děkuji, to je pěkné hodnocení... měla bych si je po dlouhé době zase pustit.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Spolu sami : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : 8. 12. 2015
Předchozí dílo autora : L. III
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
GENIUSCESTINY» narozeniny
trollqueen [18], Confused [18], Mnbi Icestorm [13], L'angelo caduto [12], Dzejna [9], pedvo [3], zákusník [3], leoniketes [1]» řekli o sobě
casa.de.locos řekl o Mamka :Osoba po které jsem zdědila básnické střevo.

