přidáno 26.11.2015
hodnoceno 2
čteno 998(16)
posláno 0
mrazivé bílé ráno
okno dokořán otevřené
pod ním
my
do sebe uzavřeni
a k sobě chladní jako sníh na protějších střechách

vracíme se po stopách na krku
zpět
do noci kdy jsem ti ještě tála pod prsty
teď doteky studí
jako by se v ranní bělosti styděly
a při polibku na rozloučenou nám zimou tuhne dech

venku pod domem přibývají tvé stopy v loňském sněhu

zase jsme spolu byli sami
tak sami.
přidáno 27.11.2015 - 09:15
Homér: Děkuji, to je pěkné hodnocení... měla bych si je po dlouhé době zase pustit.
přidáno 26.11.2015 - 23:27
Joy Division by z tebe měli radost

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Spolu sami : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : 8. 12. 2015
Předchozí dílo autora : L. III

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming