|
- - -
 21.04.2008 3 978(17) 0 |
Maluji si tě tužkou pod víčky.
Sám, probdělý až do rána.
Ještě mi tiše doznívá
ta melodie zpívaná,
která, jako nezpoutaná síla,
mi tvou věčnost písničky,
v jediný moment slila.
Maluji si tě tužkou do spánku.
Tak nedočkavě...chtivě...
tak nepravdivě,
jak jen může,
roztoužený muž,
dobývat své dobyvačné nitro muže.
Maloval bych tě tužkou na plátno.
Má ruka nástroj svírá.
Tím pevným sevřením cítím,
jak jsi do mě celá proproudila.
Maloval bych tě tužkou na plátno.
Kdybys tady byla.
Sám, probdělý až do rána.
Ještě mi tiše doznívá
ta melodie zpívaná,
která, jako nezpoutaná síla,
mi tvou věčnost písničky,
v jediný moment slila.
Maluji si tě tužkou do spánku.
Tak nedočkavě...chtivě...
tak nepravdivě,
jak jen může,
roztoužený muž,
dobývat své dobyvačné nitro muže.
Maloval bych tě tužkou na plátno.
Má ruka nástroj svírá.
Tím pevným sevřením cítím,
jak jsi do mě celá proproudila.
Maloval bych tě tužkou na plátno.
Kdybys tady byla.
Ze sbírky: NAVŽDY UŽ BUDU S TEBOU
22.04.2008 - 14:40Souhlasím s derrry a přidávám malé tlesknutí nad poslední slokou, ta se vážně povedla.
21.04.2008 - 23:11Jé...to je takové jemné, křehké a strašně melancholické, jednoznačně u mě vede poslední sloka.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Malování : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Hodiny
Předchozí dílo autora : Psychika
