|
...
|
Hltám myšlenku,a přeci jí závidím
tak daleko,a pořád jí vidím
když v tichu
jen se nadechnou
myšlenky co pálí
že slova se báli
všednost padá k oblakům
Sobě,tobě a taky snům.
tak daleko,a pořád jí vidím
když v tichu
jen se nadechnou
myšlenky co pálí
že slova se báli
všednost padá k oblakům
Sobě,tobě a taky snům.
ne, mně se to opravdu líbí, já nebývám ironická, hlavně ne virtuálně, normálně občas ano
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Sobě,tobě a taky snům... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Vstupuji
Předchozí dílo autora : Krátká II

