přidáno 20.09.2015
hodnoceno 2
čteno 966(12)
posláno 0
Vznáším se uprostřed vlastního stínu
chci vykrást tuhle bezednou hodinu
zavřít oči a plakat uvnitř sebe
vše je najednou bezejmenné.

Nebaví mě se smát slunci do tváře
jeho zář jen polyká mé uhaslé plamínky
měním se v pískovcový sloup
po němž stékají mé budoucí slzy.

Nohy bosé v trávě a mravenci co šustí v listí
jen já jsem asi ten
co za šerého temna v popraskaných jizvách cest
nikoho nikdy neopustí.
A proto asi...
Vznáším se v osiřelosti.
přidáno 23.09.2015 - 08:56
Smutná poezie o hledání se ve světě lidí, líbí se mi to, je to docela sugestivně napsáno
přidáno 20.09.2015 - 21:03
na mne tvá slova zapůsobila

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Vznáším se ve stínu : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Pod víčky
Předchozí dílo autora : Rozpuštěno v inkoustu

» narozeniny
januve [17], petr richter [15], NiKiTa [14]
» řekli o sobě
MakiLayla řekla o Lusy :
Známe se tak krátce a já se cítím, jakobych ji znala věky. Slova nevyjádří to, co teď prožívám... Jsem šťastná, že jsem měla tu čest ji poznat! Nabídla mi pomoc, když jsem byla v nouzi...
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming