|
|
Vznáším se uprostřed vlastního stínu
chci vykrást tuhle bezednou hodinu
zavřít oči a plakat uvnitř sebe
vše je najednou bezejmenné.
Nebaví mě se smát slunci do tváře
jeho zář jen polyká mé uhaslé plamínky
měním se v pískovcový sloup
po němž stékají mé budoucí slzy.
Nohy bosé v trávě a mravenci co šustí v listí
jen já jsem asi ten
co za šerého temna v popraskaných jizvách cest
nikoho nikdy neopustí.
A proto asi...
Vznáším se v osiřelosti.
chci vykrást tuhle bezednou hodinu
zavřít oči a plakat uvnitř sebe
vše je najednou bezejmenné.
Nebaví mě se smát slunci do tváře
jeho zář jen polyká mé uhaslé plamínky
měním se v pískovcový sloup
po němž stékají mé budoucí slzy.
Nohy bosé v trávě a mravenci co šustí v listí
jen já jsem asi ten
co za šerého temna v popraskaných jizvách cest
nikoho nikdy neopustí.
A proto asi...
Vznáším se v osiřelosti.
Vznáším se ve stínu : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Pod víčky
Předchozí dílo autora : Rozpuštěno v inkoustu
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
januve [17], petr richter [15], NiKiTa [14]» řekli o sobě
MakiLayla řekla o Lusy :Známe se tak krátce a já se cítím, jakobych ji znala věky. Slova nevyjádří to, co teď prožívám... Jsem šťastná, že jsem měla tu čest ji poznat! Nabídla mi pomoc, když jsem byla v nouzi...

