|
snění
|
Odhodila jsem tě
do dimenze neskutečna
do virtuálního světa
svého snění
do světa, plného lidí
mého srdce
do světa lásky, temna,
do světa osvícení
Pohybem paží a mého těla
se mění scény
ve strnulosti
vychutnávám okamžik
všechny vrcholy jsou
v mém světě dosaženy
všechny prohry, bolesti
a lásky vyřešeny
jsem ve vakuu,
jsem prostý, obyčejný,
pocitový nádeník
do dimenze neskutečna
do virtuálního světa
svého snění
do světa, plného lidí
mého srdce
do světa lásky, temna,
do světa osvícení
Pohybem paží a mého těla
se mění scény
ve strnulosti
vychutnávám okamžik
všechny vrcholy jsou
v mém světě dosaženy
všechny prohry, bolesti
a lásky vyřešeny
jsem ve vakuu,
jsem prostý, obyčejný,
pocitový nádeník
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
POCITOVÝ NÁDENÍK : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : POHODA
Předchozí dílo autora : POTOKY
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Kira.cool [18], vokis [17], littlekaci [14], iluze [13], hříšník [12], Meedea [12], Mona019 [12], Darek [10], Breta [9]» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.

