|
|
Drezínovice
Pozadu zápek
nerozhodnost
na závodě kočárků
přesytila se síť
Plahočetná
Letmý příslib spojení
chvění nicoty před bouřkou
plný batoh dobrot
spráskán po prvním zahřmění
tolik barev pohromadě
pod sněhovým polem
skáčou na blechách v mikrotajích
Motohlavice
Motej to bejby, ukaž kozy
ať jsme zase víš než bozi
až nás dva spolu uviděj
celé obloha se zhrozí
Čajopletba
Nad umělou kyčlí
pletu meltou struhadla
všechno se mi motá
zapomínám
a ráda bych si zas
někam
zašla
Včerejší kecy
Vyrostl jsem z trávy
tudíž vím jaký to je
když tě chce někdo zašlápnout
bombardován v bramborách
moudrostí bodrých nakladačů
co mě vyhodili z kamionu
za to že jsem na sajtnu naljnoval
pozitivní fixou nápis já miluji
zas mě šoupli do teska
nabízet kartičky lidem co maj čas
pár kulturních a přírodních šoků
rozpustilo se v nohách do vé
A tak jdu radši na hlavák pro kilo a půl medu. Nikam se mi nechce, holt si zas vymejšlím blbosti, stejnak nebejvám nemocnej. Ťuky, ťuky na prkno na stojáka. V bufáči v mlze ze spařeného zelí na dešťových kapkách pochytaných z chrličů vrtících se nad branou do sexuálních představ. To jo, týpci, co si dávaj v osm ráno velkou vodku a jdou tavit plechovky na motory. Žena vousatá, muž prsatý. Bylo by co psát, ale proč se svěřovat cizím lidem? Chce to melouch? Léto zas dostalo bičem přes záda. Nezbývá než si přendat věci z krátkých kalhot do těch dlouhých. Cesta šestnáctkou přes centrum. Smrad, socky, vysmažený mámy, potetovaný děti, cikáni s vytřeštěnejma očima, jako kdyby byli v čechách první den, svrab v sedačkách, žloutenka na madlech, cigára za ušima, hádky na veřejnosti, podchod k hutníkovi, pivo a mír. Cesta zpátky bude křivá. Kam obtisknout všechny ty nálepky?
Pozadu zápek
nerozhodnost
na závodě kočárků
přesytila se síť
Plahočetná
Letmý příslib spojení
chvění nicoty před bouřkou
plný batoh dobrot
spráskán po prvním zahřmění
tolik barev pohromadě
pod sněhovým polem
skáčou na blechách v mikrotajích
Motohlavice
Motej to bejby, ukaž kozy
ať jsme zase víš než bozi
až nás dva spolu uviděj
celé obloha se zhrozí
Čajopletba
Nad umělou kyčlí
pletu meltou struhadla
všechno se mi motá
zapomínám
a ráda bych si zas
někam
zašla
Včerejší kecy
Vyrostl jsem z trávy
tudíž vím jaký to je
když tě chce někdo zašlápnout
bombardován v bramborách
moudrostí bodrých nakladačů
co mě vyhodili z kamionu
za to že jsem na sajtnu naljnoval
pozitivní fixou nápis já miluji
zas mě šoupli do teska
nabízet kartičky lidem co maj čas
pár kulturních a přírodních šoků
rozpustilo se v nohách do vé
A tak jdu radši na hlavák pro kilo a půl medu. Nikam se mi nechce, holt si zas vymejšlím blbosti, stejnak nebejvám nemocnej. Ťuky, ťuky na prkno na stojáka. V bufáči v mlze ze spařeného zelí na dešťových kapkách pochytaných z chrličů vrtících se nad branou do sexuálních představ. To jo, týpci, co si dávaj v osm ráno velkou vodku a jdou tavit plechovky na motory. Žena vousatá, muž prsatý. Bylo by co psát, ale proč se svěřovat cizím lidem? Chce to melouch? Léto zas dostalo bičem přes záda. Nezbývá než si přendat věci z krátkých kalhot do těch dlouhých. Cesta šestnáctkou přes centrum. Smrad, socky, vysmažený mámy, potetovaný děti, cikáni s vytřeštěnejma očima, jako kdyby byli v čechách první den, svrab v sedačkách, žloutenka na madlech, cigára za ušima, hádky na veřejnosti, podchod k hutníkovi, pivo a mír. Cesta zpátky bude křivá. Kam obtisknout všechny ty nálepky?
včerejší kecy...
jo... přesně to definuje MOJE pocity... je to jak "MOJE včerejší kecy... pocity...."
Po mnoha a mnoha letech jsem najednou ucítila ten pach hlaváku (v mém případě toho pražského... ale ve finále je to tkanička, protože ten smrad je stopro stejný...)
Sugestivní... alespoň pro mě
jo... přesně to definuje MOJE pocity... je to jak "MOJE včerejší kecy... pocity...."
Po mnoha a mnoha letech jsem najednou ucítila ten pach hlaváku (v mém případě toho pražského... ale ve finále je to tkanička, protože ten smrad je stopro stejný...)
Sugestivní... alespoň pro mě
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pentatonické pozastavení : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Dírou měsíční
Předchozí dílo autora : Kroužíme kolem sebe
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Orientera [17], James Libustka [15], Elis-Němečková [13], jsph [9], Alma Neradostná [4]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.

