17.04.2015 3 650(6) 0 |
Plavu si v oblacích tempem nebeského plavčíka,
Lehounce, ku mě doléhají kostelní zvony,
někdo je zlomený,
nešťastný,
naříká,
nořím své myšlenky tam mezi domy.
Vida onu ve dveřích stát,
proplouvám dál oblaky mlhovin,
cítím touhu a slzu na líci,
kapku vosku po svíci
setřu dlaní svou,
těším se, že se zřítím,
k ní do peřin.
Lehounce, ku mě doléhají kostelní zvony,
někdo je zlomený,
nešťastný,
naříká,
nořím své myšlenky tam mezi domy.
Vida onu ve dveřích stát,
proplouvám dál oblaky mlhovin,
cítím touhu a slzu na líci,
kapku vosku po svíci
setřu dlaní svou,
těším se, že se zřítím,
k ní do peřin.
Ze sbírek: Čerstvě natřeno, Když ulétnou rty
17.04.2015 - 16:35
Ignácius J. Reilly: Jenom to ne, pýcha předchází pád :-))
Ale ta první část je opravdu hezká.
Ale ta první část je opravdu hezká.
17.04.2015 - 14:32
vanovaso: všechny moje básně jsou z 90% pochváleny ..... asi zpychnu ;)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
V peřinách : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Chuť na ...
Předchozí dílo autora : Romantický kanibal
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
HellRammCZ [11], Athar [9], Niemand [8]» řekli o sobě
Yana řekla o Sucháč :Realista, který se občas toulá v oblacích ( to je to první co mě napadne ). Vnímám, že má jasno, ale přesto tomu občas uniká a je mu dobře v tom rozervaném světě básníků, muzikantů, bohémů, a to se mi líbí. Vnímám, že stojí nohama pevně na zemi, ale rád se od země odpoutá. Píše básničky plné radosti ze života, z lásky, z lásky a obdivu k ženám. Ví své a když se občas přežene mráček, brzy ho nahradí sluníčko. A ještě si cením toho, že dokáže pochválit, povzbudit, ale i taktně zkritizovat. Sakra co napsat negativního??? Asi jen to, že ho vlastně vůbec neznám...