 03.04.2015 6 1494(12) 0 |
Padají hvězdy vikýřem do postele,
skrz mlhu v krabičce od sirek,
zažehly touhu v zelených očích,
na zádech konturu křidýlek.
Rukou teplo něžně hladí po vlasech,
s barvou žita v kontrastu bílé,
ty samé drží ti tváře ve dlaních,
oni tě chrání a jsou tvé cíle.
Do červánků laskavých rtů,
obtisknu prst na znamení ticha,
polibek na krk v tepu se ztratí,
miluji tě, jsi moje pýcha.
skrz mlhu v krabičce od sirek,
zažehly touhu v zelených očích,
na zádech konturu křidýlek.
Rukou teplo něžně hladí po vlasech,
s barvou žita v kontrastu bílé,
ty samé drží ti tváře ve dlaních,
oni tě chrání a jsou tvé cíle.
Do červánků laskavých rtů,
obtisknu prst na znamení ticha,
polibek na krk v tepu se ztratí,
miluji tě, jsi moje pýcha.
Ze sbírek: 
03.04.2015 - 13:37Timothy A. Postovit
Líbí se mi to, je tam však i pár momentů, které mi trochu rezonují, ale vcelku je to fajn. Začátek moc pěkný.)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
miLenka : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Moc bych chtěl
Předchozí dílo autora : Milovací
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Hardtosay [3]» řekli o sobě
Singularis řekla o Máta :Opravdu se vyzná v psychologii a užívá si to. Píše úžasně dokonalé romány, jen mi nevyhovuje jejich výstavba: Vyhýbá se uvádění jmen postav a při čtení zprvu není zřejmé, co je důležité a co ne. Vše se odhaluje až postupně, což činí román napínavým a dodává mu spád.
