|
Jedna stará miniaturčička...
 08.12.2014 11 942(19) 0 |
Ode mě k Tobě -
a zpět...
Kolik to asi je
světelných let?
a zpět...
Kolik to asi je
světelných let?
10.12.2014 - 08:03Johanka: Lenča: Orionka: Díky... Je zajímavé, že u takhle krátké básničky je o to zřetelnější, jak ji každý vnímá po svém... někomu přijde smutná, někomu rozkošná, někomu krásná, někomu vtipná... :-) Já sama ji asi dnes vnímám jinak než tehdy, v cca 20 letech: tehdy to byla "tragédie", dnes mi taky přijde spíš vtipná :-)
08.12.2014 - 21:18Krásná... a depresivně nevyznívá... i když mohla by... jsi to prostě ty...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ode mě k Tobě : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Ptáček skáče...
Předchozí dílo autora : Báseň (z) básní
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Claire [15], raDan [10], Zdenička [10], darknessBara [9], KristynaKlimova [9], NoName [6], LudvíkRoiSoleil [3], Romuska777 [1]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
