Je to... slohovka... co víc byste chtěli...
přidáno 26.03.2008
hodnoceno 6
čteno 1038(29)
posláno 0
,,Spíš?“ zeptala se a odhrnula mu z tváře vlasy. Byla šťastná, když se probudila dřív než on a mohla se dívat, jak spí. Venku bylo ticho, v pokoji tikaly hodiny. Nad fialovým obzorem svítalo jedno ze vzácných rán, kdy budík neudává rytmus jejího srdce a horká káva jí nespálí jazyk. Usmála se. ,,Spíš...“ řekla téměř bezhlasně a políbila ho na zavřené oči.
Když vyšla z chalupy, nad stromy se bělala obloha od vycházejícího slunce a vítr zametal oblaka, která připomínala tahy štětcem impresionisty. Šla bosa trávou plnou rosy. Prošla zahradou k zadní brance, která vedla na louku za domem. Na plotě se popínaly ostružiny s temně fialovými plody. Z vesnice za řídkým lesem byl slyšet štěkot prvního probuzeného psa.
Na louce rostla tráva vysoká asi po kolena a zmáčela jí nahá lýtka. Vyšla na kopec a přehlédla přes les, aby uviděla slunce. Fascinovala ji jeho neúnavnost, jeho vytrvalost. Sedla si k němu čelem a pod dotyky prochladlé země a trávy jí celé tělo posypala husí kůže. Všechno jako kdyby bylo jen z bílé a zelené barvy. Na sobě měla jeho bílou košili, nebe bylo světlé a její neopálené nohy byly také bílé. Dýchala nasládlou vůni mokré trávy.
Slunce se přehouplo přes nejvyšší strom z lesa a fialová barva z nebe úplně zmizela. Vybledla do světle modré a paprsky vyhladily to nebeské moře od všech zbloudilých tahů štětce a rozvážně plujících loděk. Svět byl najednou tak dokonalý, bez jediné chyby. Milovala ty malé chybky a nesrovnalosti brzkého dne, tu neurčitost a nepravidelnost svítání s tou jeho charakteristickou vůní. Vzduch se změnil, louka začala schnout a světlo nabíralo na intenzitě a barvě. Celý den, i ona, nabíral na svých barvách a tvarech. Zvedla se a vrátila se do chalupy.
Pořád ležel v posteli, na parketách si slunce hrálo s kotětem a duhovými kuličkami a přes záclony otevřeným oknem foukal teplý vítr. ,,Spíš?“ zeptala se a sedla si k němu na postel. ,, Byla jsi venku?“ vrátil jí otázku a chytl ji za mokrou nohu.

přidáno 27.03.2008 - 19:38
inu, však je to také pravda.. že píšeš jako dospělá osoba..
:)
přidáno 27.03.2008 - 19:33
Ah, ve škole, byla jsem ,,vyplísněna" za to, že píšu jak dospělá ženská, že na to není profesorka zvyklá, ae dostala sem za jedna a o to mi šlo... psala sem to stejně z donucení...
přidáno 27.03.2008 - 18:58
presne tak, co na to ve skole? ;)
je hezka... jen mi tam nesedi ta veta po te bez jedine chyby... nejak jsem nepochopila to propojeni mezi nimi... mozna ma vec... jsi sikovna...
přidáno 26.03.2008 - 21:09
a jak to ocenili ve škole?
pěkné :)
přidáno 26.03.2008 - 17:27
ne nebyla, byla jsem doma ...odpověděla :)
dnes rozdávám samé 100 hvězdičkové pochvaly, čím to je? :)
přidáno 26.03.2008 - 17:04
na slohovku, řekla bych, fajn

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Hra s kotětem a duhovými kuličkami : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : chutnající po mokrý trávě.
Předchozí dílo autora : Znásilněná vlastní představou.

»jméno
»heslo
registrace
» autoři online
Birtiri
» narozeniny
werewolfed death [13], zelva990 [8], sushi [8], Petr Lampadump [7], Kuzna [3], HelenaHa [3], Audrey Diamond [1]
» řekli o sobě
prostějanek řekla o Lizzzie :
Hvězdy jsou jak slunečnice nad Brnem... nebo jak to bylo? :) super básnířka :)..... její básně mě vždy chytnou a nepustí... protože je z nich cítit úžasná člověčina :) a nejen ta :) ... a Brno je další plus :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Bělorusko živě
demonstrace
Duke of Budweis
Roman M

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

IPad Pro

Na velkém iPadu Pro vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Studio Handi

Oficiální webové stránky autorského studia handicapovaných umělců, stu

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2020 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku