Snad
Snad jednou
otupí mé smysly.
A loďka vypluje,
vstříc protějšímu břehu.
Snad stíny pochybností
rozprostřou se v mysli,
a údy unavené,
zastaví se v běhu.
Snad neprostupný háv
podmaní si oči mé.
Snad obraz tvůj,
jak plátno mistrovské,
v něm spočine...
...miluj mě do smrti,
i po smrti...
Snad jednou
otupí mé smysly.
A loďka vypluje,
vstříc protějšímu břehu.
Snad stíny pochybností
rozprostřou se v mysli,
a údy unavené,
zastaví se v běhu.
Snad neprostupný háv
podmaní si oči mé.
Snad obraz tvůj,
jak plátno mistrovské,
v něm spočine...
...miluj mě do smrti,
i po smrti...
30.10.2014 22:21
No.. mně upřímně dlouho trvalo, se s tvou básní srovnat.. Musím na ní pomalu a hodně přemýšlet o všech těch slovech a co sdělují.. až si přijdu jak tupoň, proti ostatním, co chápou na první pokus :)) (ale to už je moje úchylka, prostě tomu musím rozumět).. momentálně mám pocit, že jsem se trošku chytla.. zvlášt u první sloky.. ta se mi líbí moc.. :)
30.10.2014 11:12
snad existují další životy a duše naše najdou se i po smrti...napsal jsi krásnou báseň, nádherné imaginace a obraty
29.10.2014 21:09
Jsi náročný. Tak trochu dušičková báseň, ale líbí se mi, nejvíc první sloka.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.