tehdy jsem byl takhle blízko podstaty štěští...
přidáno 26.10.2014
hodnoceno 18
čteno 1075(17)
posláno 0
Přemýšlel jsem o štěstí. O tom, kdy jsem byl skutečně šťastný s nějakou jinou osobou. Napadla mě jedna situace, jedna chvilka u radiátoru.

To jsem se takhle zastavil v čase s jednou osobou. Není moc podstatné, kdo to byl, napíšu jen, že jedna holka, do které jsem byl předtím nešťastně zamilovaný. Sehrála dost důležitou roli v mém životě a dodnes na ní nedám dopustit. Uvízli jsme takhle na chvíli u okna v jejím pokoji.

Stáli jsme vedle sebe opření o topení. Vlastně jsme na sebe ani nekoukali, já koukal z okna na dvůr (fascinují mě dvorky a vnitrobloky), ona někam do pokoje. O něčem jsme si povídali, nepamatuji si už o čem, asi to není podstatné. Podstatné je, že jsem se cítil šťastný.

Není potřeba večeře při svíčkách, ani ty svíčky. Nejsou potřeba romantická gesta. Stačí takováhle zdánlivě obyčejná chvilka u radiátoru, věc naprosto všední.

Zdánlivě všední.

Nabízí se dvě otázky: Čím se tato chvilka tak odlišuje? A proč se takováhle věc neudrží na delší čas?
přidáno 29.10.2014 - 17:51
taron: Skvěle jsi to vystihla. Souhlasím.
přidáno 28.10.2014 - 00:03
dodám ještě dnešní myšlenku: existují určité věci, kde vnímáme jen změnu. Třeba rovnoměrný pohyb, nedokážeme vnímat rovnoměrný pohyb, jen zrychlení nebo zpomalení. Možná je to stejně i se štěstím, vnímáme jen změnu…
přidáno 27.10.2014 - 17:39
Severak: 1,Odlišuje se přece tím, že sis ji uvědomil = a to tak silně, že si ji pamatuješ a nepamatuješ o čem jste se bavili
2, podstata našeho života není v tom, že si budeme stále uvědomovat štěstí, ale máme také povinnosti nasytit se a ohřát (jak správně podotkla Zamila) a jak napsal Singularis - v jiné okamžiky se musíš soustředit na uspokojování svých - jiných potřeb - život totiž není jen jeden spletenec smyslu našeho bytí, ale více spletenců smyslu našeho bytí - tak a teď jsem se naprosto vysílila, ale jsem šťastná = díky tobě :)
přidáno 27.10.2014 - 09:21
Čím se odlišují? Taky o tom někdy přemýšlím... vím jen jistě, že to není tím okolo nás, ale něčím v nás. (A nad druhou otázkou se už ani zamýšlet radši netroufám :-I )
přidáno 27.10.2014 - 09:14
Moc hezké... :-) Asi každý máme takovéhle chvilky - zdánlivě maličké, obyčejné a naprosto nedůležité - ale ve skutečnosti ty největší a nejkrásnější - ty, které zůstanou navždycky zapsané v našem srdci. Myslím si, že to jsou chvilky skutečného štěstí.
přidáno 26.10.2014 - 13:13
Severak: No, jo, to seš celej Ty :-) Ale cynismus je taky fajn :-) Aspoň neni oproti romantice zas tak nedostatkový zboží :-)
přidáno 26.10.2014 - 13:12
Zamila: to zase zvítězil cynik nad romantikem, jako když jsem psal Rybník. :-) Ale dík za dobrou radu.
přidáno 26.10.2014 - 13:06
:-D Taky dobrý :-D Já spíš myslela, že když vám bude oběma kosa, spíš vás napadne, že se máte zahřát ;-)
přidáno 26.10.2014 - 12:57
Zamila: jako abych si uvědomil, že to co mě hřeje není štěstí, ale teplárna Michle? :-D
přidáno 26.10.2014 - 12:56
Severak: Absolutně šťastní lidé nejspíš také ne, však ti také nemají potřebu existovat, jsou šťastní i tak. :-D
přidáno 26.10.2014 - 12:55
Singularis: přečti si definici zdraví dle WHO, vypadá podobně. Podle této definice zdraví, ovšem zdraví lidé asi neexistují.
přidáno 26.10.2014 - 12:55
Severak: Možná by stačilo vypnout radiátor :-D
přidáno 26.10.2014 - 12:54
Já mám ke štěstí trochu jiný přístup. Podle mě je člověk šťastný, když jsou uspokojeny všechny jeho potřeby (tělesné, duševní a další) a má čisté svědomí. A nemůže to trvat dlouho, protože jinak by člověk přestal vyvíjet jakoukoliv aktivitu (absolutně šťastný člověk by neměl žádnou motivaci cokoliv dělat).
přidáno 26.10.2014 - 11:11
Zamila: takže se nabízí otázka, jak tu chvilku u radiátoru natáhnout. Nebo spíš respektive jak překlenout mezeru k další chvilce u radiátoru.

What shall we do
to fill the empty
spaces…
přidáno 26.10.2014 - 11:05
Amelie M.: dík za zevrubnou analýzu, asi to jsou odpovědi
přidáno 26.10.2014 - 10:45
1) tato chvilka se odlišuje tím, co cítíš
2) protože bychom si toho přestali všímat, vážit..
přidáno 26.10.2014 - 10:39
Jde o to, že pokud chceš s druhým být, naprosto Ti postačí ho u sebe cítit, to je ta největší odměna a největší prchavost zároveň ... Před tím sníš o tom, jaké by to bylo, všechno si představuješ ... A je Ti jedno, že to skončí, hlavně, aby to jednou bylo. No, a když se to pak stane, děsíš se, že odejde ... Jak typické. Stále chceme víc a víc ... Až najednou nemáme vůbec nic.
přidáno 26.10.2014 - 07:57
soubytí, sounáležitost, porozumění, chvíle naprostého klidu a něhy, naplnění v duši... ale každý to má jinak... ale udrží se, podívej, tys sis ji zapamatoval a hodně dobře...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Chvilka u radiátoru : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Hrdlička ve schránce
Předchozí dílo autora : Zas to sklo

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku