|
Možná zpověď mé lehce poblázněné hlavy...a možná taky nic.
 22.03.2008 1 535(8) 0 |
Přes tolik hvězd
a tolik odpuštění
jsem se jen chtěla milovat.
Přes tolik cest
a mnoho snění
klopýtala jsem častokrát.
/Jenže dnes i ta nejjasnější hvězda padá
a stává se z ní pouhý stín.
Dnes se vše horším stává,
já zabalím tě do noci./
Přes trošku námahy
a pochopení
a špetku zrady
a provinění.
/V prázdné ulici spíš
jak zatoulaný pes
bez kouska pokory.
I včera bylo pozdě
na všechny
omluvy.
Měla jsi v sobě
víc než lásku
a mohla si nabídnout víc
než kdo tuší./
Tak proč jsem dala svoji duši?
/Dnes už nic nepocítíš./
a tolik odpuštění
jsem se jen chtěla milovat.
Přes tolik cest
a mnoho snění
klopýtala jsem častokrát.
/Jenže dnes i ta nejjasnější hvězda padá
a stává se z ní pouhý stín.
Dnes se vše horším stává,
já zabalím tě do noci./
Přes trošku námahy
a pochopení
a špetku zrady
a provinění.
/V prázdné ulici spíš
jak zatoulaný pes
bez kouska pokory.
I včera bylo pozdě
na všechny
omluvy.
Měla jsi v sobě
víc než lásku
a mohla si nabídnout víc
než kdo tuší./
Tak proč jsem dala svoji duši?
/Dnes už nic nepocítíš./
22.03.2008 - 21:38Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zpomal, srdce! : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Hledání v myšlenkovém poli
Předchozí dílo autora : Srdcové karty
