Nač rozjíždět cyklus, když je to prozatím pokaždý jiný?
přidáno 18.09.2014
hodnoceno 0
čteno 532(8)
posláno 0
Nechme je všechny bejt
jako zamlada
nedělat
to
a bejt happyfree
jenže víš
že je to jen přikrášlená zapomenutost
v každém věku
by ti mělo hrabat
protože nejhorší je
když ti všechno přijde v pořádku

Na statku v padnoucím kabátku předčítat dětem pohádku o volným pátku. O teplých lovcích studených žen. Jak to bylo tenkrát. Jednou za rok a ještě se ti pomalu nepostavil. Čtyři litry vína ve dvou udělaj svý až ráno. Pak se to rozjelo, občas až moc. Víš, v těch vztazích, kdy by si nikdo neměl nic vyčítat. Hlavně počítat. Kariéra posraná rozpadem rodiny. Nejlepší výmluva, lenost, ospalost, když maj děti hlad nebo nedej nebe, když láska prvně zakašle. Z nůžek setřela smůlu a ani nenadávala. Tráva je pro chudý, zlatý víno, to už si užíváš i tu intoxikaci. Dneska fakt nejsem svině, že bych si jako říkal, kéž bych se zítra neprobudil, proč taky, když nikam nemusím vstávat. Záchrana, poslední plocha padla pod vysoký napětí, elektronickej kompas by to nedal, ale hlavně je od drátů několik metrů ochranný území, takže to tam vysekávaj a les tam nemůže nikdy vyrůst. Břízy, vrby, hlohy, bezy, good bye pionýři. No, ale nezáviďte, jsme dodělávali starý plochy, protože to nějakej nadvědec chtěl hned, takže jsem asi zabředl i do neplacených přesčasů, ale jak říkám, lenost něco počítat. V Bělý už to bylo včera fajn, duchové asi nejvíc straší první noc. Říkám jí, že tam šuměly i zdi, o půlnoci při úplňku. Pár hodin před tím se kolega rozešel se svojí holkou, po deseti letech, hned má jinýho, on si založil facebook a seznamky a večer vyráží na prasata. V noci se v hájovně ozval výstřel, tak jsme se na něho šli podívat, jestli žije, byly to bobky, žádná krev na zdi, pak se ozval. Začlo to tak, že mu donesli večeři, on šel volat, pak nejedl, vypadalo to spíš na úmrtí v rodině. Čekal na dotaz a pak si nechal ten plněnej řízek zabalit s sebou. Restaurace u hranic plná vymaštěnejch dementů. No a pak jsme jeli do tý hájovny k devadesátiletýmu pohraničníkovi, ten výstřel se tam neozval jenom jednou. Po opětované reakci to všechno znělo čím dál lidštěji, asi si jen karma potřebovala ulevit. No nic, párkrát jsem si dal v životě krupičnou kaši a doteď mi leze z čela. Nějaký moudro na závěr? Kniha je lepší než veškerá moderní média. To je jak od tupýho hipstera, začátečníka zbytečného. Nic, nebudu tlačit na pilu. Dobrou punkáči.

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Rourou rezavou : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Vítej
Předchozí dílo autora : Rourou života

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku