Poutníkovi

Přistup jen blíž,
ty potníku dálných plání,
tak jen přistup,
ale ne příliš blízko...

Zas budeš kreslit,
psát a gumovat,
budeš měnit to,
na co jsou už zvyklí.

A možná pak zas odejdi poutníku,
nikým neviděn a neslyšen,
ale přesto tvoje dítka
budou jako babí léta
poletovat vzduchem

a tiché padající listy
budou šeptat a zpívat,
dokud se nezatáhne modrá klenba
a tvá milenka nepokryje
tvé dílo prchavé peřinou
z bílých křehkých panenek,
co nenávidí léto.